Etická charta

 

 

 

 

 

 

ETICKÁ CHARTA LOGOPEDŮ AKL ČR

Stavovský předpis č.2

Preambule

Dne 1.5.1992 v Aténách a 9.5.1993 v Kodani byla CPLOL schválena Profesní etická charta logopedů ve zdravotnictví. Asociace klinických logopedů ČR se s obsahem kodexu cele ztotožňuje a po úpravách podmíněných právním režimem v ČR obsah charty přejímá tak, že dodržování ustanovení tohoto předpisu vymezuje jako povinnosti každého člena AKL ČR. Jejich závažné nebo opakované porušení může být předmětem kárného řízení.

I.

Osobní odpovědnost

1. Logopedi musí mít odpovídající kvalifikaci uznávanou touto profesí.

2. Logopedi musí mít dostatečnou úroveň, schopnosti ústního a písemného vyjadřování v jazyce, který profesionálně využívají.

3. Logopedi musí udržovat a zdokonalovat své znalosti a držet krok s technickým pokrokem během celé své kariéry tak, aby poskytli svým pacientům optimální léčbu.

4. Logopedi by měli omezit nebo přerušit výkon povolání, jestliže by dočasná změna jejich profesionální schopnosti by mohla mít nepříznivé následky pro pacienty nebo povolání -profesi.

5. Logopedi musí respektovat sociální, morální a právní demokratické principy společnosti, ve které pracuji a přihlížet k tomu, že jakákoli odchylka od těchto principů by mohla poškodit důvěru veřejnosti ve schopnost logopeda jako takového i v profesi jako celek. Proto se musí vyhýbat jakékoli akci, která by mohla diskreditovat jeho i profesi.

6. Logopedi mají věnovat optimální možnou péči svým pacientům, aniž by tím překročili svou kompetenci, a obracet se na jiné specialisty, když se to ukáže nezbytným.

7. Logopedi nemusí garantovat účinnost jakéhokoli léčebného zásahu.

II.

Profesionální chování

1. Logopedi mají reprezentovat důstojně své povolání a přizpůsobit se pravidlům, která se profesi ukládají.

2. Reputace logopedů je založena na jejich schopnosti a charakternosti. Neměli by se uchylovat k tiskovým kampaním a reklamě a neměli by se chlubit vlastní profesní schopností.

3. Logopedi se nemají zabývat reklamou (v reklamě pouze oznamují nejdůležitější informace o konání praxe), ani se zaměřovat na finanční efekt své odborné praxe. Nesmějí přijímat ani dary ani jiná zvýhodnění, která by ovlivnila jejich profesionální úsudek.

4. Je nepřípustné přijímat provize, rabaty nebo jiné formy platby za to, že získali pacienty pro jiné specialisty - profesionály.

5. Logopedi, kteří se účastní propagace nebo vývoje materiálních prostředků, publikací nebo přístrojů v souvislosti s poruchami komunikace, měli by je uvádět s odborným přístupem a objektivně, aniž by dali přednost osobnímu prospěchu před profesionální odpovědností.

6. Logopedi, kteří pracují ve veřejných nebo soukromých institucích, nesmí přijímat pokyny nebo předpisy, které představují zásah nebo omezení jejich nezávislosti a profesní charakternosti. Mají věnovat podporu kolegům při obraně jejich nezávislosti.

7. Kdykoli je to možné, mají kvalifikovaní logopedi pomáhat studentům logopedie, aby získali teoretickou i praktickou profesionální schopnost na základě smlouvy s vysokými školami.

8. Logopedi nesmí jakýmkoli způsobem spolupracovat s osobami uplatňujícími ilegální nebo neadekvátní metody. Navíc nesmějí půjčovat ani prodávat diagnostické nebo léčebné doklady nepovolaným osobám.

9. Logopedi se nemají nepřiměřeně angažovat v žádné publicitě, přímé nebo nepřímé. Reputace logopedů je založena na jejich schopností a charakternosti, morální nezávaznosti. Veškerá oznámení ve výročních publikacích nebo tabulkách mají být střízlivou formou. Mají obsahovat jméno, příjmení, profesi, eventuálně specializace, dny a hodiny ordinace, číslo telefonu.

III.

Odpovědnost vůči pacientům

1. Hlavní odpovědnost logopeda je zabezpečit dlouhodobě blaho pacientů.

2. Logopedi nesmí uplatňovat sociální, rasovou, náboženskou nebo sexuální diskriminaci při výkonu svého povolání.

3. Během své péče nesmí logoped navázat s pacienty osobní vztahy, které by mohly ohrozit léčebný proces.

4. Logopedi mají vyhodnotit účinnost své péče a ukončit akci, kterou byli pověřeni, když je jasné, že pacient již nemá prospěch z péče.

5. Logopedi nesmí provádět léčby - ošetření přes ošetřovatelský personál nebo studenty, aniž by na ně příslušně nedozírali a nepřijali plnou odpovědnost. Jestliže vzhledem a z důvodů vzdělávání logoped pověří studenta nebo jinou osobu bez patřičné kvalifikace ve svém oboru prováděním léčby pacienta pod dozorem, musí být pacient i jeho příbuzní upozornění a mají právo odmítnout.

6. Činnost logopeda může být honorována pouze v souladu s příslušnými obecně závaznými právními předpisy.

IV.

Utajení (důvěrnost)

1. Logopedi podléhají profesionálnímu tajemství, včetně co se týká informací získaných v rámci jejich administrativních funkcí a neléčebných funkcí, kromě těchto případů:

- existuje-li písemný souhlas pacienta nebo jeho právního zástupce,

- je-li nutné sdělit informace ve jménu pacienta někomu z jeho příbuzných v jeho zájmu,

- jestliže má vědomost o zneužití neplnoletého,

- pokud byl pracovník zbaven mlčenlivosti nadřízeným orgánem ve státním zájmu

2. Logopedi musí aktualizovat dokumentaci pacientů a ověřovat, že obsah dokumentace zůstane utajený.

3. Jestliže se informace sdílejí s kolegy nebo jiným personálem, musí logoped zajistit, že tyto informace zůstanou utajené - důvěrné.

V.

Odpovědnost vůči kolegům

1. Logoped nesmí žádným způsobem diskreditovat kolegu, ani způsobit úhonu osobní nebo profesionální.

2. Jestliže z nějakého důvodu pacient mění terapeuta, je žádoucí, aby praktikové mezi sebou komunikovali, pokud pacient není proti tomu.

3. V případě, kdy se zároveň uplatňuje paralelní logopedická léčba, měla by být uskutečněna při vzájemné dohodě klinického logopeda a pacientů.

4. Logopedi jsou povinni se snažit o pokrok znalostí v oboru a podílet se svými zkušenostmi na výzkumu.

VI.

Odpovědnost vůči veřejnosti

1. Profesionální sdružení logopedů a jejich členové mají usilovat o informovanost veřejnosti o komunikaci a její patologii.

2. Mají se ubezpečit o pravdivosti informací podávaných veřejnosti, které se týkají této patologie.

3. Nesmí propagovat nové léčebné postupy, pokud jejich efektivnost není vědecky prokázána, ani na jejich základě podávat nekvalifikovaná doporučení.

4. Profesionální sdružení logopedů a jejich členové mají usilovat o zabezpečení a rozšíření svých služeb.

VII.

Etické směrnice pro výzkum

1. V rámci výzkumu nutno zachovat úroveň etiky a blaho pacienta nesmí být jí dotčeno. Musí existovat psaná dohoda s veškerou znalostí věci poskytnutá pacientům, nebo jeho právním zástupcem.

2. Musí být podniknuta veškerá opatření, aby se nenarušilo právo pacienta na profesionální tajemství.

3. Subjekt má vždy právo kdykoli přerušit svou účast na výzkumu.

4. Využívání lékařských informací musí podléhat předběžné dohodě pacienta s instancí odpovědnou za dokumentaci.

AKL ČR předseda AKL

Mgr. Máša Jirousková